Světelný smog
Jan Kondziolka | 28. 11. 2010
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice obecně nepatří k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách můžou být významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.
Osvětlované billboardy a informační plochy
Problém u první skupiny nastává při jejím osvětlování, když světelný paprsek míjí osvětlovanou plochu, vzniká světelný přesah. Přesahující paprsek mířící nad úroveň horizontu je pak původcem světelného znečištění. Dalším problémem může být samotný fakt osvětlování. To je v tomto případě většinou realizováno bílým světlem s věrným podáním barev. To ale obsahuje podstatnou část modré složky barevného spektra, která právě nejvíce přitahuje hmyz.
Zářící plochy a obrazovky
U druhé skupiny je problém podobný – světelný paprsek nepřesahuje, ale sám neusměrněně vychází ze zářící plochy. Oproti první skupině zde bývá typicky markantnější problém přílišného jasu plochy, což v některých případech i znemožňuje samotné sdělení informace. A zcela typickým problémem zde bývá blikající osvětlení reklamních obrazovek, které mnohdy ruší okolní obyvatele při spánku.
Co s tím?
Reklamní plochy by měly být osvětlovány shora dolů. Jakýkoliv světelný přesah potom není směrován do nebe, ale na zem a může tak třeba druhotně sloužit k osvětlení komunikace pod ním. Toto opatření samozřejmě zcela neeliminuje vznik světelného znečištění (stále bude všesměrově odrážet samotná osvětlená plocha) ale velmi výrazně ho dovede snížit.
Ohledně správného určení jasu osvětlované či zářící plochy není situace zcela jednoznačná. Situaci je nutné posuzovat vzhledem k osvětlenému okolí a tak například logo místní firmy někde na vesnici by mělo být evidentně osvětleno méně, než podobné v centru velkoměsta. Vodítkem může být norma ČSN EN 12464-2 Osvětlení venkovních pracovišť nebo Slovinské právo o světelném znečištění.
Dále je důležité, aby měl informaci kdo přijímat. Jistě je opodstatněné a rentabilní dělat reklamu v době, kdy je na ulicích večerní ruch. Ale pozdě v noci, kdy jsou ulice prázdné? Reklamní osvětlení tak může být například mezi 23 a 5 hodinou vypnuto, na bezpečnosti neubere.
U reklamních obrazovek je pak situace zcela neoddiskutovatelná – po době nočního klidu musí být minimálně přepnuta do statického módu (aby nerušila obyvatele blikáním) a ztlumen její jas na přijatelnou hodnotu. Byznys jednoho nelze postavit nad právo na kvalitní spánek a odpočinek druhého. Navíc nevyspaní obyvatelé nikdy nebudou spokojenými zákazníky zadavatele reklamy.
Pokud se jedná o barevné zvýraznění loga, či neonový nápis, měly by být preferovány teplejší barvy, barvami blízké modré části spektra. Modré světlo se více rozptyluje v atmosféře, více láká hmyz a také může ovlivňovat biologické hodiny člověka.
Nevhodná je také tzv. reklama svícením, kdy se některé objekty nechávají rozsvícené jenom z důvodu reklamy. Příkladem mohou být po celou noc osvětlená sportoviště či nákupní střediska nebo laserové efekty promítané na oblohu.
